Velitel kyjevské garnisony, generál von Meder, byl znám jako »ras« nejen na zemljáčky, ale i na gospoda oficeri. Osobně proháněl provinilce po Kyjevě a vodil je na kreposť (pevnost), kde je pozavírával často na celé týdny. Jednou vydal rozkaz, že důstojníci nesmějí ani v sebe větším marastu nosit kaloše (gumáky). Praporščík Podmol, který přijel do Kyjeva na dovolenou, vystoupiv z vlaku, zašel do nejbližšího obchodu, koupil si za tři rublíky kaloše, oblékl je na své vyleštěné sapožky (holínky) a odebral se přímo na Kreščatik, aby pogulal němnožko a prohlédl báryšni. »Práporščík... Práporščík... iditě — ka suda!« ozvalo se v krátku za ním. Obrátil se Podmol a viděl generála. Byl to hrozný von Meder. »Sejměte ty galoše, vezměte je do ruky a za mnou!« Podmol sňal kaloše, vzal je do ruky a za ním — marš! Najednou uviděl zemljáčka, an se právě staví ve front generálovi, který si ho sotva povšiml. Ale Podmol si ho povšiml, kývl na něho a potichu mu přikázal: »Ty, zemljačok, pones tadyhle jeho Vysokoprevoschoředitělstvu kaloši. Na čaj dostaneš.« I zemljaček šel. »Tři rublíky to stálo,« řekl si Podmol, drbaje se a mize chutě mezi obecenstvem, »ale stálo to — za to!«