A
Akademie – duchovní akademie jsou ústavy pro vyšší vzdělání pravoslavného duchovenstva, jejichž absolvování bylo podmínkou pro vyšší kněžské úřady
Ambary – dřevěné boudy, skladiště
Arbus – zelený meloun s rudým masem uvnitř, vodní meloun
Arby – nákladní vozy s dvěma koly
Archierej – kněžská hodnost v pravoslavné církvi, odpovídající asi děkanovi
Archimandrit – mnišská hodnost v pravoslavné církvi; představený menšího kláštera
Ariergard – zadní voj (slovo vzaté do ruštiny z francouzštiny)
Artělščík – voják nebo poddůstojník, který obstarával zásoby pro kuchyni roty praporu a pod., zásobovací poddůstojník
Artilerie – dělostřelectvo, několik baterií (2 - 3) tvořilo artilerijský division
Artilerijský nabludatělný punkt – dělostřelecká pozorovatelná
Ataka – útok; štyková ataka - útok bodákový
Ataman – volený náčelník kozáckého vojska
Ataše – přidělenec, zejména vojenský
Avangard – přední voj (slovo vzaté do ruštiny z francouzštiny)
B
Baklaga – vojenská polní láhev
Báryšna – slečna
Batalion – prapor; batalionný komandír anebo jen batalionný - velitel praporu; zápasný batalion - náhradní prapor
Baťuška – tatíček; často se tak říkalo pravoslavným kněžím
Blahorodí – rusky blagorodie, tak oslovovali za carského režimu vojáci nižší důstojníky; pro vyšší bylo oslovení Vysokoblahorodí, pro generála Prevoschoditělstvo
Blahorodný – rusky blagorodnyj, ušlechtilý
Bliny – masopustní lívance se smetanou
Bojnice – rusky bojnica, střílna
Bojový – rusky bojevoj, důstojník nebo voják, který se hodně účastnil bojů
Boršč – ruská polévka s hojnou zeleninou
Bratat se – bratříčkovat se (s nepřítelem na frontě)
Broněvik – nebo bronírovaný automobil, obrněné auto
Bulka – bílá francouzská houska, naši vojáci přezdívali ruským vojákům tímto jménem
Bumaga – papír, zejména úřední papír, akt
Bunt – vzpoura, sbuntovat se - vzbouřit se
Butylka – láhev
C
Cep – střelcký řetěz
Ceremoniální marš – slavnostní pochod
Č
Časovoj – voják nastráži, strážný
Část – vojenský oddíl: naše část (náš oddíl), storoževyje části (strážní oddíly), idejná část (oddíl, jenž jde do boje za ideu); oddělení ve vojenské správě: strojová část (řadová služba), chozajstvenná část (též ekonomická) - hospodářská služba
Čechoslovák – vycházel od června 1915 v Petrohradě jako orgán Svazu československých spolků na Rusi
Čechoslovan – vycházel v Kyjevě; na konci roku 1914 byl zastaven a obnoven na jaře 1916
Čeljabinsk – v době legií újezdní město v orenburské gubernii (za jižním Uralem) na hlavní sibiřské trati, magistrále
Čertožník – kreslič
Čin – hodnost
D
Dača – domek, vila pro letní pobyt
Ďaďka – strýček
Das – Rusové ke slůvkům „da“ (ano) a „nu“ přidávali „s“ (zkráceně sudar – pán)
Dělo – záležitost: přišel jsem po dělu - za nějakou záležitostí
Deputát – poslanec, člen Gosudarstvenné dumy (parlamentu), po revoluci člen nějakého komitétu nebo sovětu (vojenského, dělnického, selského atd.)
Děžurný – důstojník nebo poddůstojník, který má ten den službu:kdo má službu v posádce, je děžurný po garnisonu, kdo ve vlaku, děžurný po ešělonu; v naší armádě to byl inspekční důstojník, po případě rotmistr nebo desátník
Diktátor – za všeobecného rozvratu v Rusku po revoluci a zejména po bolševickém převratu bývali často ustavováni pro některá odvětví správy náčelníci s mimořádnou plnou mocí; prodovolstvenný diktátor dostal tedy mimořádnou (vlastně neomezenou) právomoc ve věcech zásobování
Disciplinární část – trestní oddíl
Division artilerijský – 2 - 3 baterie tvoří division
Dněvalný – voják, který má ten den službu jako pomocník děžurného (viz výše!); v československé armádě to byl dozorčí vojín
Dňovka – denní odpočinek (při velkých pochodech)
Doložit – hlásit, referovat; doklad – hlášení, referát; dokladnaja zápiska – úřední podání, pamětní spis
Dolžnost – úřad
Donést – hlásit; donesení – hlášení, raport
Dovolno – dost
Dovolství, dovolstvije – strava
Dozor – obhlídka
Draň – hadr
Družina – říkalo se tak České družině; její vojáci jsou družinníci
Dřevní – rusky drevnij, starobylý
Duchovnaja akademija – ústav pro vyšší vzdělání pravoslavného duchovenstva
Dum-dům – výbušné střely
Duma – zastupitelstvo; gorodská duma – městské zastupitelstvo; gosudarstvená duma – poslanecká sněmovna v Rusku
Durman – jed, omamující prostředek, ze stejnojmenné rostliny
Dynščík – rusky děnščík, důstojnický sluha
E
Ejchmajst – německy Eichmeister, cechmistr
Erunda – hloupost, bláhová věc
Es ist erreicht – německá fráze, doslova znamenající je toho dostiženo, kterou se označovala úprava knírů, napodobovaná po bývalém císaři německém Vilému II. (na konci rtů se knír dlouhými špičkami výbojně zvedá vzhůru)
Esaul – kozácká důstojnická hodnost, major
Ešelon – vojenský vlak
Etap – etapa; etapní komandant – velitel etapy
F
Fähnrich – důstojnická hodnost rakousko-uherské armády, podporučík
Fechtovalná škola – škola šermu
Feldvacha – německy Feldwache, polní střáž
Feldvebel – rotmistr
Fertig – rakouský povel puškový, jemuž odpovídá naše „k střelbě zbraň!“
Finlandské části – jmenovaly se tak některé jednotky ruské armády, třeba Finové v ruské armádě nesloužili; proto Finlandci nejsou Finové, nýbrž vojáci jednotek ruské armády pojmenovaných podle Finlandie, Finska, kde byly v míru rozloženy
Flang – bok, křídlo
Fojt – polsky wójt, starosta polských obcí
Folvark – velkostatek, panský dvůr
Formírovat – tvořit vojsko
Forsírovaný marš – zesílený pochod, pochod mimořádně dlouhý a zrychlený
Front – tak se v Rusku vesměs říkalo frontě
Fugas – mina zakopaná v zemi, připravená k výbuchu
Funt – ruská libra, 0,409 kg
Furažka – ruská vojenská čepice
Fysiognomie – tvář
G
Gadra – rusky gvardija, vybrané vojsko carské; krásná, červená nebo rudá garda(rusky krasnaja gvardija) – nazývali se tak první dobrovolnické oddíly bolševické, jejichž příslušníkům se říkalo krasnogvardějci nebo krasnoarmějci
Garnison – posádka; garnisonní služba - posádková
General-kvartirmajster – general-ubytovatel, vysoký důstojník ve štábu, v jehož odboru se konaly práce s vedením operací a s přípravou vojska k nim
Georgijevský orden – řád svatého Jiří, nejvyšší válečný ruský řád; byl soldatský (pro vojáky) kříž čtyř stupňů a oficerský (pro důstojníky) také čtyř stupňů, z nichž první (nejvyšší) stupeň vůbec nebyl udělen; mezi nečetnými majiteli 2. stupně byl také velký kníže Nikolaj Nikolajevič, vrchní velitel ruských armád; kdo měl kříž řádu sv. Jiří byl georgijevský kavaler
Geroj – nebo také heroj, hrdina
Golubčik – oslovení: holoubku, v Rusku často používané
Gorod – město; gorodská duma – městské zastupitelstvo; gorodskoj golova – starosta města; gorodskoj sad – městský sad; gorodskoje učilišče – občanská (měšťanská) škola
Gospital – nemocnice
Gosudarstvenná duma – poslanecká sněmovna v Rusku
Grenaderský pluk – granátnický
H
Hajdamáci – ukrajinsky hajdamaki, když Ukrajinci po ruské revoluci začali organisovat svůj stát, s oblibou obnovovali historické názvy; tak vojáky nazývali kozáky anebo hajdamaky (podle ukrajinských sedláků, kteří se vzbouřili proti polským pánům)
Halt – stůj!, rakouský povel
Hauptvacht – přejato do ruštiny z němčiny, hlavní stráž
Heroj – nebo také geroj, hrdina
Hlavnokomandující – rusky glavnokomandujuščij, vrchní velitel
Hospital – nemocnice
Ch
Chachluška – Ukrajinka, Vekorusové říkají Ukrajincům Chachly, ti jim zase říkají Kacapy
Chanža – kořalka pálená doma; říkalo se jí samohonka
Chlopotat – starat se, usilovat
Chod – chodba; chod soobščenija – spojovaci chodba
Chorunžij – kozácká důstojnická hodnost, praporčík
Chozajstvenná část – hospodářská služba ve vojsku
Chraněnije – na chraněnije – do šatny (na nádraží)
I
I. d. ml. of. – tyto zkratky znamenají: ispolňajuščij dolžnosť mladšago oficera (zastávajícího úřad mladšího důstojníka), a označující absolventa důstojnické školy, který koná v rotě službu jako důstojnický zástupce; krátce se těmto důstojnickým čekatelům říkaloI-de
Idejná část – oddíl, který jde do boje za ideu
Ikra – červený kaviár
Inspektor – na střední škole v Rusku se nazýval pomocník ředitelův
Inženýrná rota – ženijní rota
J
Jägerbatalion – v rakousko-uherské armádě prapor myslivců
Japušky – Japonci
Jazyk – byl tak nazýván zajatec, chycený na zatichlém úseku fronty, který měl podat zprávu o nepřítelově pozici, síle a složení atd.
Jevit se – rusky javiťsa, dostavit se
Jinostranci – cizinci
Junkeři – kadeti, vojenští akademici; junkerská škola – kadetka, vojenská akademie
K
Kačať, pokačať – zdvihat, nosit někoho (projev úcty nebo lásky)
Kádroví – vojáci sloužící u kádru, aktivně sloužící
Kalendář – byl v rusku starý, oproti našemu o 13 dní opožděný; proto byly na frontě slaveny dvojí Vánoce: rakouské a o 13 , dní později ruské
Kaptěnarmus – poddůstojník, který měl na starosti oděv, obuv a podobně; asi účetní poddůstojník
Karandaš – tužka
Karaul – stráž; chodit na karaul – na stráž; karaulní služba – strážní; karaulná komanda – strážní oddíl; karaulní náčelník – velitel stráže; karaulní poměščení – strážnice; brát na karaul nebo dělat na karaul znamená vzdávat čest se zbraní v ruce, příslušný povel je: Na karaul! – K poctě zbraň!
Kavaler georgijevský – rytíř řádu svatého Jiří
Kipjatok – vroucí voda, voda ohřívaná v samovaru, na zalití čaje?
Klobása – rusky kolbasa, salám, jelito a podobně
Kofejnaja – kavárna; kofejnaja na pajach – družstevní kavárna
Komanda – oddíl; u pluku kromě rot byly komandy rozvědčíků (pěších i jízdních), policejní komanda, komanda svjazi (spojení), nestrojová komanda (oboz),písařská atd.; v Dárnici ve velkém zajateckém táboře byla celá komanda perevodčíků (tlumočníků) pro registraci zajatců, rozdělování pošty apod.
Komandír – velitel vojenské jednotky: rotný komandír i korpusný komandír
Komandírovka – služební poslání, úřední cesta
Komendant – velitel, zaujímající úřad spíše administrativní; komendant goroda – velitel města apod.; komendant štábu divize (zkráceně komendant divize) je úřad naprosto odlišný od komandíra (velitele) divize a náčelníka štábu divize; je to velitel hlavního stanu; hospodář štábu a velitel vojáků přidělených k štábu divize
Komisař – zástupce revoluční vlády, ustanovený v některém úřadě nebo štábě; komisařem Československé národní rady byl ustanoven Jiří Klecanda ve štábu nejvyššího velitele ruských armád a Prokop Maxa ve štábu československého armádního sboru
Komitét – znamená výbor; na počátku války Češi v několika městech (Kyjevě, Moskvě, Oděse a jiné) vytvořili Komitéty pomoci žertvam vojny (Výbory pro pomoc obětem války), z nichž zejména moskevský hrál pak i úlohu v československém hnutí; po revoluci nazývaly se komitéty instituce, které přejímaly od úřadů mnohé jejich funkce; také ve vojsku vznikly tehdy komitéty: rotní, plukovní, atd., do nichž vojáci volili deputáty; Komitét členů Učreditělnago sobranija se nazývala protibolševická, vzniklá v Samaře na počátku bojů legií s bolševiky
Končit – absolvovat (školu); končit s sebou – spáchat sebevraždu
Kontribuce – odškodné, výpalné
Kontužen – pohmožděn
Konvoj – vojenský doprovod; konvojný – vojín jej konající
Kornilovci – vojáci útočného oddílu, jejž generál Kornilov zformoval na jaře 1917 pro chystaný nástup; oddíl byl později proměněn v 1. Slavjanski udarnyj polk (1. slovanský úderný pluk) a po jistou dobu patřil pod velení naší 1. divize
Korpus – armádní sbor; korpusný komandír anebo jen korpusný – velitel armádního sboru
Kota – vrch
Kotýlek – rusky kotělok, plechový kotlík, který si nosil ruský voják na jídlo
Kreposť – pevnost
Krestný otec – kmotr
Krugom! – Čelem vzad!
Kulometčík – rusky pulemjotčik, voják od kulometu
Kurok – kohoutek u pušky; dát na kurok – zavřít závěrku, pojistku (u vojenské pušky)
Kursistka – posluchačka vysoké školy
Kurtka – blůza
Kutit – hýřit
Kvartirjeři – ubytovatelé
L
Landvér – německy Landwehr, rakouská zeměbrana
Lentočka – červenobílá stužka
Lunet – vpřed pošinutý malý zákop pro stráž obloukovitého půlměsícového tvaru
M
Machorka – hrubý druh cigaretového tabáku
Makako – přezdívka pro Japonce
Marš – pochod; ceremoniální – slavnostní; forsírovaný – velmi zrychlený, povel; šagom marš – chodem pochod!
Masljanica – masopust
Matuška – matička; nadávat po mátuške je nejhrubší a nejsprostší druh nadávek (máť tvoju …..)
Memfisky – lepší druh rakouských cigaret (před převratem – rozpadem R-U)
Merzavec – darebák
Milicionér – strážník, sloužící u milice (která byla po revoluci všude zaváděna místo policie)
Moneta – mince
Moskevský trakt – v době legií jediná silnice vedoucí od Čeljabinska podél trati až k Irkutsku a dále; původní komunikace Sibiří
N
Nabludatělný punkt – pozorovatelna (dělostřelecká)
Nábor – odvod, získávání vojáků do vojska
Načalstvo – souborný název pro představené
Náčelník – vojenský náčelník v újezdu (okrese) měl na starost věci mobilizační; jemu také podléhali zajatci
Nadojelo – omrzelo to
Náhrada – rusky nagrada, vyznamenání, řád; nahradit – vyznamenat
Nákupčík – voják poslaný kupovat nějaké potřeby pro svůj oddíl
Napravit někoho někam – poslat
Národní – vojáci Národní (lidové) armády, tvořené samarskou vládou za bojů s bolševiky
Nary – palanda pro společné ubytování
Nářez – rozkaz
Nášivky – odznaky hodnosti našité na pohonech
Navádět kulomet – zaměřovat
Němedlenno – okamžitě
Nestrojový – rusky něstrojevoj, neřadový voják
Nevážné položení – situace nepříliš příznivá
Nordost – z nemčiny, vítr severovýchodní
Novo Nikolajevsk – město na řece Ob, západně od Tomska; odtud vede odbočka do Altaje na Semipalatinsk (Bijsk, Barnaul); dnes se město jmenuje Novosibirsk
Novodružiníci – oproti starodružinníkům jsou to ti, kteří vstoupili do České družiny hned po zajetí v Tarnově okolo ruských Vánoc roku 1914
Nu ladno – dobře
Nus – Rusové ke slůvkům „da“ (ano) a „nu“ přidávali „s“ (zkráceně sudar – pán)
O
Obisk – prohlídka, kontrola (dokladů apod.)
Oblast – správní jednotka, postavená na roveň gubernii: oblast Kubáňská a Těrská jsou na severním Kavkaze
Obmundirovka – oděv a obuv pro vojáka
Oboz – trén, zásobovací oddíl, obozný, obozňák
Oceplenije – uzavření rajonu hlídkami
Očeredě – řady
Oddělení – rusky otdělenije, družstvo (část čety)
Oddělonný – rusky otdělonnyj, velitel družstva
Oddych – odpočinek
Odkázat se – vzdát se něčeho, odepřít něco dělat, odepřít poslušnost
Odpusk – rusky otpusk, dovolená
Odstup – ústup
Odzyv – zvolání (odpověď na heslo)
Okopy – zákopy
Okružovat – obkličovat
Opros plenných – výslech zajatců
Orden – řád (georgijevský)
Ordinarec – ordonanční voják
Oskolek – úlomek, štěpina (bomby)
Osnovanije – důvod
Osobaja armija – zvláštní, samostatná armáda, podřízená přímo hlavnímu stanu
P
Pačka – balíček (cigaret)
Palatka – stan
Papacha – zimní čepice
Papaša – papínek
Papirosa – cigareta
Papirosnice – taška na cigarety
Parád – přehlídka vojska
Partie – politická strana
Pascha – velikonoce
Pečka – pec (také velká pec, na které se spávalo)
Pěchotný – pěší
Perevjazočný punkt – obvaziště
Perevodčík – tlumočník; naši dobrovolníci často byli přiděleni k ruským štábům jako perevodčíci pro znalost němčiny
Pimy – vysoké, plstěné boty do sněhu
Pismovoditel – tajemník
Pitěr – Petrohrad
Plen – zajetí
Plenný, plenník – zajatec; opros plenných - výslech zajatců
Plukovní svátek – jako všechny pluky ruské armády měly i pluky Československé rigády plukovní svátky: 1. pluk den sv. Václava, 2. pluk den sv. Cyrila a Metoděje, oboje podle ruského (pravoslavného) kalendáře
Podárek – dar
Poddanství – státní příslušnost
Podděržka – pomoc, vojenská pomoc: záloha
Podejít – přijít blíže, na pomoc (o záloze)
Podňat – zdvihnout, začít (bunt – vzpouru)
Podnést – při nějaké příležitosti věnovat
Podpraporčík – vojenská hodnost mezi feldveblem (rotmistrem) a praporčíkem (nejnižším stupněm důstojnickým)
Podpustit – připustit blízko, na dostřel
Podružit – spřátelit se
Podstoupit – vyčkat (v záloze) a pak přepadnout
Podvih – hrdinský čin
Pogrom – nepokoje, spojené s ničením majetku
Pohony – nášivky na ramenou
Pochodným pořádkom – pěšky
Pokačat – zdvihat, nosit někoho (projev úcty nebo lásky)
Pole sraženija – bojiště
Policejní komanda – policejní oddíl při štábu pluku
Policejní učastok – policejní okres (ve městě) i jeho úřední místnost
Policejní upravlení – policejní ředitelství
Policmejstěr – policejní ředitel
Polorota – půl rota, dva vzvody (čety)
Položení – východné položení, rusky ischodnoje položenije – výchozí základna, základní postavení oddílu na počátku boje
Poměščení – místnost; karaulní poměščení – strážnice
Poměščík – statkář, velkostatkář
Pomocník – rusky pomoščník, zástupce, pomocník velitele pluku, pomocník komisaře apod.
Posilka – poštovní zásilka, balík
Post – voják na stráži, strážný
Postavit pod ružjo – za trest nařídit vojáku, aby určitou dobu stál v pozoru na rámě zbraň; ružjo je puška
Postojalyj dvor – zájezdní hostinec
Postrádat – utrpět (být raněn atd.)
Postrojit – sešikovat (rotu)
Pověrka – prohlídka, kontrola, zdali všichni vojáci jsou večer doma; v ruském vojsku se při ní zpívala carská hymna, v našem pak naše národní hymny
Povozka – vozík
Praporčík – nejnižší důstojnická hodnost; zkracovalo se se silným přízvukem pohrdání na prápor nebo prápora
Prázdník – rusky praznik, svátek
Prazdnovat – slavit
Prijomy: ružejnyje prijomy – puškové hmaty
Prodovolstvenný diktátor – ve věcech zásobování
Produkty – potraviny
Prochvost – darebák
Projít – parád prošel dobře – přehlídka dopadla; prošla pouze medaile – byla nahoře schválena (místo navrhovaného kříže)
Propadnout – přijít na zmar
Propast – spousta
Propusk – zvolání (heslo na vojně)
Proryv – průlom (fronty)
Prosil se – vyžádal si
Provodník – vůdce
Prozatimní – nazývala se tak ruská vláda po únorové revoluci (rusky Vremennoje pravitělstvo)
Předat – odevzdat
Předírat se k něčemu – chytat se bezvýznamných věcí, aby se mohly činit výtky
Představit – navrhnout k povýšení (v praporčíky – na praporčíka) anebo k vyznamenání řádem
Představitelný – rusky predstavitělnyj, reprezentativní (postavou, vystupováním)
Překrátit – zastavit
Punkt – bod, místo, stanoviště; nabludatělný punkt – pozorovatelna; perevjazočnyj punkt – obvaziště
Pyroxilin – výbušná látka; pyroxilinová šaška viz šaška
R
Rasporjažení – právo dispozice, právomoc; být v něčím rasporjažení, přijít někomu do rasporjažení
Razjezd – zastávka, stanice
Razvědyvatělné oddělení štábu – výzvědné
Rebjata – děti, chlapci
Rikša – Číňan zapřažený do malého vozíkua vozící Evropany; lidská drožka
Rogatka – přenosná drátěná překážka, španělský jezdec
Rost – vzrůst, výška, postava; v plném rostu se postavil – celou postavou
Rotný – velitel roty
Rozbili oddíl – rozdělili
Rozpiska – rusky raspiska, potvrzení (kvintace) nebo poukázka
Rozvědčíci – byli plukovní, divisijní čili divisijní, korpusní
Rozvod – rozdělení stráží
Ruka – na ruku, pochod s bodákem na ruku - pochod s bodákem kupředu napřaženým
Rumočka – sklenička
Russkija Vědomosti – velký pokrokový deník, vycházel v Moskvě
Ruští – rusky russkije, Rusové
Ruženyje prijomy – cviky s puškou (puškové hmaty)
Ružjo – puška; postavit pod ružjo - vojenský trest, jímž stížený voják musel určitou dobu stát v pozoru na rámě zbraň
Ř
Řešit – rusky řešit, rozhodnout, rozhodnout se
S
Samoučitel – učebnice pro samouky
Sapeři – zákopníci; saperná rota, saperná komanda – technická rota
Sbírat se se silami – pomalu zase sbírat, obnovovat síly
Sčítal se jako starší – byl pokládán za staršího, byl jím
Sekret – zvláštní pozorovací hlídka, také tajemství
Seminarija – střední ústav pro vzdělávání pravoslavného duchovenstva
Sestavit vintovky – v kozly (do pyramid)
Slavjanin – Slovan
Slavjanský údarný batalion – říkali si tak Kornilovci
Slovesné zaňatí – doslovně slovní, ústní zaměstnání s vojáky; škola
Slovesnost – shodná s naší vyučovací hodinou češtiny
Směnit – vyměnit, vystřídat; směna – vystřídání; přijít na směnu – vystřídat
Smirno! – Pozor!, povel stát v pozoru
Smotr – přehlídka
Sňat – fotografovat; snímek – fotografie
Sobrání – klub; oficirskoje sobranie – důstojnická besídka, jídelna, viz učreditelnoje sobranie
Sojuznik – spojenec
Soobščenije – spojení; chod soobščenije – spojovací chodba
Sovdep – sovět deputátů, rada zástupců
Spravit se s někým – být s ním brzo hotov
Spravka – údaj, informace; sebrat spravky – získat vědomosti, data
Stakan šrapnelový – nábojnice
Starodružiník – voják z původní České družiny – proti novodružiníkům, kteří přibyli v Tarnově o ruských vánocích roku 1914
Stolová – jídelna
Straženije, pole straženija – bojiště
Strělok – česky střelec, voják střeleckého pluku, jakými byly Československé brigády; množné číslo je v ruštině strělki
Stroj – vojenský šik, řadová vojenská služba; ve velitelstvích to oddělení, jež tou službou se zabývá, nazývá se strojovou částí (proti části chozajstvenné, hospodářské); voják je buď strojový (rusky strojevoj) nebo nestrojový, neschopný stroje (pro řadovou službu, pro frontu) a v tom případěpřiděluje se k službě nestrojové
Strož, storož – školník
Sudar – pán
Suděbný sledovatěl – vyšetřující soudce
Svaz nebo svjaz – spojení mezi oddíly, voják nebo oddíl, jenž má toto spojení udržovat, služba spojení; u pluku byla komanda svjazi (hlavně telefonisté), ve štábech náčelník svjazi
Svodka hlavnokomandujícího – souborná denní zpráva vrchního velitele o tom, co se minulý den stalo na frontě
Svodný – určený pro různé jednotky vojenské; Svodný gospital (nemocnice)
Svoloč – havěť, banda, sebranka
Š
Šanteklér – žvanil
Šarlatán – dryáčník
Šarže – hodnost, v rakouské armádě se tak nazývali poddůstojníci
Šaška pyroxilinová – dělostřelecký nábojpřipravený k trhání
Šibko děšetvo – velmi levně
Šrapnelový stakan – nábojnice
Štábskapitán – důstojnická hodnost v ruské armádě, rovna našemu kapitánu
Štyk – bodák; štyková ataka – bodákový útok
Šuba – kožený kabát, kožich
Šum – hluk
T
Těpluška – nákladní vůz zařízený pro osobní dopravu, bydleli v nich naši legionáři
Těrská oblast – leží na severním Kavkaze
Tomsk – v době legií universitní město gubernské (něco jako krajské) v západní Sibiři na řece Tom spojené s řekou Ob; ze stanice Tajga vede do Tomska ze sibiřské hlavní trati odbočka
Tovaryš – soudruh
Traversa – jakýsi pilíř ponechaný v zákopě k případné obraně proti bočnímu útoku (kdyby nepřítel vnikl do zákopu nebo kdyby dostal možnost obstřelovat jej ze strany)
Trup – mrtvola
Ťurma – vězení
U
Ubit – byl ubit – padl v boji
Ubornaja – toaleta
Účastek policejní – p. obvod i jeho úřadovna; účastek na frontě – úsek
Učebná komanda – poddůstojnická škola
Učiliště – škola; načalnoje – obecná; gorodskoje – měšťanská; realnoje – realka; kommerčeskoje – obchodní
Učreditelnoje sobranie – ústavodárný sněm (v Rusku za revoluce); viz i komitét
Unteroficer – převzato ro ruštiny z němčiny; starší unteroficer – četař; mladší unteroficer – desátník
Uspět – stačit; neuspěl – nestačil, neměl už kdy
Ústav – řád (vojenské služby)
Ustrojit někoho – usadit, zařídit mu pobyt; ustrojit se – zařídit se, najít si pěkné místo a podobně
Ustrojstvo – vnitřní zařízení
V
Vakance – volné místo (které může dostat čekatel)
Vareniky – knedlíčky s tvarohem, zelím, třešněmi atd.
Verchně Udinsk – stanice na magistrále východně od Irkutska před Čitou
Versta – stará ruská jednotka vzdálenosti, 1.067 m
Věstový – voják přidělený do vojenské kanceláře za sluhu; později také důstojnický sluha
Větka – odbočka z hlavní tratě
Vcházel v divizi – (pluk) tvořil její část
Vintovka – ruská puška
Vojenní – vojáci, vojenští odborníci
Vojennoplenný nebo plenný – zajatec
Vojenský náčelník – náčelník vojenské správy v okrese
Vozstanovit – obnovit
Vperjod! – vpřed!
Vručit – odevzdat
Vygovor – důtka
Východné položení – rusky ischodnoje položenie, výchozí základna, základní postavení oddílu před bojem
Vyjíti ze stroje – odejít z bojujícího oddílu do týlu (jako raněný)
Vystoupit – (o oddíle) odejít (z města)
Vystrojit (rotu) – seřadit
Vzervat – přivést k výbuchu, vyhodit do vzduchu; vzryv – výbuch
Vzletěl – (fugas (viz fugas)) vyletěl do vzduchu
Vzvod – četa; vzvodný komandír nebo jen vzvodný – velitel čety
Z
Začíslit – zapsat vojáka do seznamu oddílu, aby v něm dostával buď jen stravu (začíslit na prodovolstvije na kuchyň) anebo i ostatní požitky a potřeby (začíslit na všecko)
Zaňatí – cvičení s vojáky, zaňatí slovesné – škola s vojáky
Zápasný batalion – náhradní prapor
Zápiska – lístek od velitele, dovolenka
Zarekomandovat se – získat si dobré jméno
Zásada – léčka, ukrytý oddíl určený k náhlému přepadení nic netušícího nepřítele
Zástava – hlavní polní stráž
Zavědyvajušči chozajstvennou částí – náčelník hospodářské služby
Zdórovo – pořádně
Zdrasvuj-proščaj – doslovně vítej-sbohem, tak se nazývala povozka u 1. pluku, kde dvě osoby seděly tváří dopředu a druhé dvě zády k nim
Zemlák, zemláček – dobromyslně se tak říkalo prostým ruským vojákům
Zemlanka – barák, částečně vystavěný v zemi, poházený hlínou na střeše
Zugsführer – rakouská hodnost četaře
Ž
Žeton – převzato z francouzštiny, pamětní mince nebo medaile