Přečtěte si romány, povídky, básně, dramata, sborníky vzpomínek legionářů i jiných, sborníky umělecké, texty humorné, tragické, dobrodružné. Projděte si naši knihovnu a vyberte si knihu dle chuti.
Více
Zachráněn
Rudolf Vlasák
Velmi rád se zůčastňuji legionářských slavností. Mají svůj ráz a přitažlivost, jsou to svého rodu přehlídky bratrstva. Se zálibou pozoruji ty "naše kluky". Přišli domů. rozdělili je na škatulky. Ten je modrý, onen fialový, zelený, červený nebo bíločervený. I černí a rudí jsou mezi nimi. Jakmile však obléknou ty "kanady", klobouky s pérem nebo barety, jako by z nich všecko spadlo. Jsou to bratři.
Vidíš, že ta léta utíkají, mnohou z těch hlav "zdobí" šediny, ale srdce jsou mladá, junácká, jako jako bývala. Nezapomínají ti bráškové. Na nic. Ještě dnes dovedou vylíčit, jak to tenkrát vypadalo u Marianovky, Penzy, Samary, Vouziers, Terronu, Dos Alta a jinde. Vzpomenou a krev omládne, proudí prudčeji, jazyk se stává ohebnější, živé knihy ze všech nejkrásnější, knihy životních vzpomínek se otevírají.
Jdi a poslouchej, milý čtenáři. Uslyšíš vypravovati mnoho příběhů a řekneš si: "Tohle by mělo býti napsáno pro příští generace!" Totéž řekl jsem si i já, když jsem na jedné z těch přehlídek bratrstva slyšel vyprávěti to, co zde, v této knížce, vypravuji. Není to jen prostý příběh. Je to důkaz, že kamarádství, přátelství, bratrství je silnější než nenávist umělě v našem lidu pěstovaná. Je to příběh dvou českých lidí. Napsal jsem jej tak, jak jsem jej slyšel vyprávět. Bez krasořečení a zkreslování, slovy prostinkých, nenáročných lidí, jakými jsou jeho hrdinové.
A jako vypravování prostého příběhu, budiž tato práce posuzována.
V Kolíně, v květnu 1930. /předmluva knihy/
